Dokonalé štěstí Lucky Vondráčkové

25. června 2012 v 9:59 | Péťule
Dokonalé štěstí. Recept na něj vynalezla a světu předvádí Lucie Vondráčková se svým synem. Matyášek má nejen chytrou a krásnou, ale také usměvavou mámu. Jestli jsem si někdy představovala dokonalé mateřské štěstí, mělo tvář Lucie (teď už to vím). Škoda jen, že fotoaparát neumí zachytit vše. S Lucií jsme se na sebe vlastně ani nedívaly. Měla totiž oči jenom pro svého syna, a když se s ním mazlila, mluvila na něj nebo ho krmila, překypovala láskou. Takovou, jakou by nezahrála, ani kdyby byla sebelepší herečkou. A mně v té chvíli bylo hrozně líto, že já své dcery v náručí nemám…
Nejdřív bych vám měla pogratulovat ke krásnému miminku - už je ale v kojeneckém věku, kdy si maminky stěžují, jak je potomek "zlobí". Je to i váš případ? Děkuju mockrát, on se Matyášek pořád směje, tak se směju s ním. Nemám důvod ke stížnostem. S tím, že se asi dost dlouho nevyspím, jsem počítala. Takže v podstatě žádné reklamace (smích).
Jak vám ubíhá "mateřská dovolená"? Na jakou nejdelší dobu jste se od syna odloučila? Asi na tři hodinky. Ale kdekoli jsem, tam na něj myslím a dvacet minut bez syna mi připadá jako věčnost. Na natáčení filmu pojede se mnou. Nemohla bych ho nevidět a v klidu pracovat.
Plánujete více dětí? S manželem chcete velkou rodinu, nebo se spíš chcete vrátit ke své kariéře? A jak vůbec vidíte vývoj své kariéry se synem, rodinou po boku, dá se to skloubit? Svou práci mám ráda, ale děti a rodina jsou zase jiná hloubka života. Jde, myslím si, zažívat obojí. A co bude dál, se uvidí. Daleko do budoucnosti nevidím.
S rodinou žijete v Kanadě, jak se tam cítíte? Nechybí vám kamarádky, maminka? Kamarádu tam máme hodně. A maminky a tatínkové jsou na Skype, žijeme ve skvěle technologicky zařízené době. Svět se zmenšuje a s ním i vzdálenosti mezi lidmi, kterí spolu být chtějí.
Co je pro vás v živote momentálne nejduležitejší? Čas strávený s lidmi, které mám ráda. Podle toho si vybírám i práci.
Jak jste prožívala těhotenství? Krásně, nebo (ne)volně? Obojí je správně. První tri měsíce byly všelijaké. A nejhůř mi bylo vždy v autě. Zase jsem se vrátila do doby, kdy jsem jezdila autobusem na tábory a měla batoh plný kinedrylu :-)
Byl vám manžel oporou?
Tomáš je jako kmen stromu, kde já jsem listí...
Proč jste si hokejistu Tomáše Plekance zvolila za manžela? Cím vás okouzlil a trvá stále ještě vaše okouzlení?
Děda mi ríkal, že až přijde ten pravý, tak budu hned vědet, že jsem ztracená. Během dvou minut. Řekl mi to měsíc predtím, než jsem Tomáše potkala, a stalo se přesně, jak řekl.
Vzala jste si za muže vrcholového sportovce. Musely se vaše životní zvyklosti potkat, nebo jste "žila zdravě" i pred seznámením se s manželem?
Nic jsem neměnila. Tomášovu disciplinovanost obdivuju a ráda se jí držím. Jsem taky trochu voják - jako on.
Změnil se těhotenstvím a narozením syna váš životní styl?
To ani ne. Vždycky jsem si celkem dávala pozor, abych nepřilévala olej do ohne. Žiju celkem zdravě, nepiju, nekouřím, směju se a dělám práci, kterou mám ráda. A ted jen to všechno dělám s vědomím, že to jednou uvidí Matyáš. Myslím práci - takže chci točit víc pohádek a komedií.
Jak byste popsala sebe pred pěti lety a dnes? Co vám materství dalo a o co vás případně ochudilo?
O nic me neochudilo. Dalo mi směr, radost, permanentní strach a krásný klid do duše. Dřív jsem lítala z místa na místo a tenhle klid hledala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama