Červen 2012

Studium francouzštiny

29. června 2012 v 10:44 | Péťule
Zdroj: Luckav.cz

Ahoj Lucko, již několik měsíců studuješ francouzštinu v Montrealu ve škole Langauge Studies Canada. Montreal určitě dobře znáš. Naše klienty by zajímalo, která místa se Ti v Montrealu nejvíc líbí a proč?
Montreal je krásná směs Evropy a Ameriky. Neustále se tu něco děje. Výstavy, průvody, koncerty. Tohle město hodne žije a zachovává si úsměv i pod neustálým sněhem:) Doporučuji navštívit Biodome, hokejový zápas a výlety do okolní přírody.

Kam chodíš v Montrealu sportovat? Běháš nebo plaveš?
O sport tady není nouze. Na každém rohu jsou tu různá centra, kde si můžete zacvičit. Zaplavat si jde pořádně přímo v olympijskem bazenu:) V zimě se tu na každém rohu bruslí a jezdí se na takových těch obr pneumatikách. Na to jsem ale neměla odvahu:) Běhám tu každý den, jako asi všichni:)

Dřívější jazykové kurzy byly vždy v městech položených o dost jižněji, vadí Ti zima v Montrealu?
Zima tu pořád ještě je a nevadí mi ani trošičku. Jen někdy, když do sněhu začne fučet ostrý vítr a teplota klesne na - 30°C, tak je to trošku nezvyk:) Ale každý tu je připraven, oblíkne bundu z husiho peri a štráduje do prace a do skoly:)

Viděla jsi v Montrealu nějaké zajímavé představení? Co by si studenti mířící do Montrealu neměli nechat ujít?
Viděla jsem třeba krásnou napoleonskou výstavu, ale mám dojem, že každý, kdo sem přijede, hodně využívá hlavně výlety, ktere škola LSC Montreal pořádá. Každý týden se můžete někam vydat. Na Vanoce se v prostorach školy pořádají bazary a zrovna včera uspořádali studenti z Japonska sbírku pro lidi, kteří to teď v jejich zemi vůbec nemají lehké. Když máte spolužáky z takového místa přímo ve třídě, zdá se vám všechno daleko blíž.

Navšítvila jsi nějaký zajímavý koncert nebo jsi objevila nějaké zajímavé hudebníky?
Z kanadské a americké hudební scény se do Evropy přece jen dostává jen něco. Zrovna z Kanady se k nám dostává věcí spousta, ale často ani netušíme, že jde o kanadskou záležitost. Videěla jsem krásný koncert Bryana Adamse a ve sportovní hale tu koncertují v příštích dvou měsících ty největší hvězdy. Ale do Prahy jezdi někteří z nich dřív:)

Studovala jsi už s INTACTem na mnoha jazykových školách. Co se Ti líbí na kurzu francouzštiny ve škole LSC Montreal?
Učitelé jsou tu neuvěřitelní. Škola je tu jedna z nejpřísnějších, které jsem měla možnost poznat. Jakoukoli absenci zaznamenávají a každý pátek se píše celkem tvrdý test. Pokud nesplníte podmínky, nemůžete pokračovat do vyššího kurzu a zůstáváte ve stejné třídě. Tenhle systém mi hodně vyhovuje, protože vás nutí se připravovat a nenechá vás vydechnout.

Jaký je podle Tebe rozdíl mezi francouzštinou v Kanadě a ve Francii? Všimla sis nějakého zajímavého rozdílu?
Zásadní rozdíl je, že když nevíte a řeknete to, co potřebujete, anglicky, nedívají se na vás jako na nepřítele:) Quebecká francouzština je dost jiná, ale ve škole se učíte pod dohledem učitelů s čistou a spisovnou francouzštinou. Takže se není čeho bát:)

Lucky Vondráčkové se ptal Karel Klusák

Písnička k nové Disneyovce

28. června 2012 v 18:29 | Péťule
Zdroj: Luckav.cz!

Ačkoli je Lucie Vondráčková právě v těchto dnech velmi zaměstnána natáčením komedie Babovřesky režiséra Zdeňka Trošky, našla si chvilku na
nahrávání písničky Kdy vzlétnu já k animovanému filmu studia Disney/Pixar Rebelka.
Během nahrávání ve studiu Virtual tuto neděli Lucie na otázku, zda kvůli rodinným i pracovním povinnostem nabídku zvažovala nebo ji bez váhání přijala, odpověděla: "Já jsem byla šťastná jako blecha. Podobnou příležitost nazpívat písničku k disneyovce Na vlásku jsem musela bohužel před časem odmítnout, protože jsem zrovna odlétala do Kanady. Ale jak se říká, vždycky je něco za něco, protože tahle skladba mi perfektně sedí. Tohle je úžasně čisté, plné větru a krásných emocí a moc mi to vyhovuje."
Zatímco dříve v pohádkách vystupovaly pyšné princezny nebo princezny se zlatou hvězdou, k dnešní generaci z filmového plátna promlouvají rebelky, což populární zpěvačka a herečka s nadsázkou komentuje: "Musíme přeci reflektovat emancipaci. Ale koneckonců taková Vorlíčkova Popelka je také hodně samostatná. Nebyla to dívka vláčená osudem, ale sama ho vzala do svých rukou. Už název Brave (originální název filmu Rebelka) vlévá člověku energii a sílu do žil. Jste pak silná jako lev."
Animovaný snímek Rebelka vypráví kouzelný příběh skotské princezny Meridy, která je zdatnou lučištnicí, neohroženou dobrodružkou a poněkud vzpurnou dcerou královských rodičů. Animovanou pohádku Rebelka do českých kin uvede společnosti FALCON 16. srpna 2012.
Kromě Lucie Vondráčkové se na českém znění podíleli Barbora Šedivá (Merida), Simona Postlerová (královna Elinor), Karel Heřmánek (král Fergus), Ljuba Skořepová (čarodějnice), Martin Stropnický (lord Macintosh), Pavel Zedníček (lord Dingwall) a další. Režie českého znění se ujal Vojta Kotek.
další informace: falcon.cz

Dokonalé štěstí Lucky Vondráčkové

25. června 2012 v 9:59 | Péťule
Dokonalé štěstí. Recept na něj vynalezla a světu předvádí Lucie Vondráčková se svým synem. Matyášek má nejen chytrou a krásnou, ale také usměvavou mámu. Jestli jsem si někdy představovala dokonalé mateřské štěstí, mělo tvář Lucie (teď už to vím). Škoda jen, že fotoaparát neumí zachytit vše. S Lucií jsme se na sebe vlastně ani nedívaly. Měla totiž oči jenom pro svého syna, a když se s ním mazlila, mluvila na něj nebo ho krmila, překypovala láskou. Takovou, jakou by nezahrála, ani kdyby byla sebelepší herečkou. A mně v té chvíli bylo hrozně líto, že já své dcery v náručí nemám…
Nejdřív bych vám měla pogratulovat ke krásnému miminku - už je ale v kojeneckém věku, kdy si maminky stěžují, jak je potomek "zlobí". Je to i váš případ? Děkuju mockrát, on se Matyášek pořád směje, tak se směju s ním. Nemám důvod ke stížnostem. S tím, že se asi dost dlouho nevyspím, jsem počítala. Takže v podstatě žádné reklamace (smích).
Jak vám ubíhá "mateřská dovolená"? Na jakou nejdelší dobu jste se od syna odloučila? Asi na tři hodinky. Ale kdekoli jsem, tam na něj myslím a dvacet minut bez syna mi připadá jako věčnost. Na natáčení filmu pojede se mnou. Nemohla bych ho nevidět a v klidu pracovat.
Plánujete více dětí? S manželem chcete velkou rodinu, nebo se spíš chcete vrátit ke své kariéře? A jak vůbec vidíte vývoj své kariéry se synem, rodinou po boku, dá se to skloubit? Svou práci mám ráda, ale děti a rodina jsou zase jiná hloubka života. Jde, myslím si, zažívat obojí. A co bude dál, se uvidí. Daleko do budoucnosti nevidím.
S rodinou žijete v Kanadě, jak se tam cítíte? Nechybí vám kamarádky, maminka? Kamarádu tam máme hodně. A maminky a tatínkové jsou na Skype, žijeme ve skvěle technologicky zařízené době. Svět se zmenšuje a s ním i vzdálenosti mezi lidmi, kterí spolu být chtějí.
Co je pro vás v živote momentálne nejduležitejší? Čas strávený s lidmi, které mám ráda. Podle toho si vybírám i práci.
Jak jste prožívala těhotenství? Krásně, nebo (ne)volně? Obojí je správně. První tri měsíce byly všelijaké. A nejhůř mi bylo vždy v autě. Zase jsem se vrátila do doby, kdy jsem jezdila autobusem na tábory a měla batoh plný kinedrylu :-)
Byl vám manžel oporou?
Tomáš je jako kmen stromu, kde já jsem listí...
Proč jste si hokejistu Tomáše Plekance zvolila za manžela? Cím vás okouzlil a trvá stále ještě vaše okouzlení?
Děda mi ríkal, že až přijde ten pravý, tak budu hned vědet, že jsem ztracená. Během dvou minut. Řekl mi to měsíc predtím, než jsem Tomáše potkala, a stalo se přesně, jak řekl.
Vzala jste si za muže vrcholového sportovce. Musely se vaše životní zvyklosti potkat, nebo jste "žila zdravě" i pred seznámením se s manželem?
Nic jsem neměnila. Tomášovu disciplinovanost obdivuju a ráda se jí držím. Jsem taky trochu voják - jako on.
Změnil se těhotenstvím a narozením syna váš životní styl?
To ani ne. Vždycky jsem si celkem dávala pozor, abych nepřilévala olej do ohne. Žiju celkem zdravě, nepiju, nekouřím, směju se a dělám práci, kterou mám ráda. A ted jen to všechno dělám s vědomím, že to jednou uvidí Matyáš. Myslím práci - takže chci točit víc pohádek a komedií.
Jak byste popsala sebe pred pěti lety a dnes? Co vám materství dalo a o co vás případně ochudilo?
O nic me neochudilo. Dalo mi směr, radost, permanentní strach a krásný klid do duše. Dřív jsem lítala z místa na místo a tenhle klid hledala.

Reportáž z TopStar Magazínu

24. června 2012 v 11:56 | Péťule
Pokud chcete zkouknout reportáž o Lucce, která byla odvysílána v TopStar Magazínu, najdete jí tady -->
Rozhovor s Lucií Vondráčkovou - Top Star Magazín

Rozhovor začíná ve 39. minutě

Pořád normální holka!

23. června 2012 v 13:52 | Péťule



V nejnovějším a aktuálním čísle časopisu Tina, najdete rozhovor s Luckou!Lucka v časopise Tina

Kozí příběh se sýrem bude v kinech 25. října!

23. června 2012 v 13:42 | Péťule
Zdroj: Luckav.cz
Kozí příběh se sýremAnimovaná komedie Kozí příběh se sýrem, která volně navazuje na nejúspěšnější český animovaný film Kozí příběh: Pověsti staré Prahy, zná datum své premiéry. Další dobrodružství Kozy s hlasem Jiřího Lábuse vstoupí do českých kin 25. října 2012. Čtyři měsíce před stanovenou premiérou představují tvůrci filmu další upoutávku. Odhalují v ní veselou náladu, jednu z mnoha písniček, pohádkové postavy a zlehka naznačují děj. Koza se svými společníky míří za čerty do pekla.
"Oproti jedničce má Kozí příběh se sýrem o něco pohádkovější ladění a snažili jsme se do filmu dostat ještě více gagů a humoru, než tomu bylo u prvního dílu. Hodně práce si dáváme i s animací, která je dotažena daleko za úroveň prvního dílu. Zároveň nechybí trocha tajemna a napětí, silná postava hlavního zloducha a téměř akční finále," odtajňuje dále režisér a producent Jan Tománek a dodává, že Kozí příběh se sýrem si uchovává svůj specifický grafický styl.
Kozí příběh se sýrem má také novou posilu v týmu hlasů. K Jiřímu Lábusovi, Karlu Heřmánkovi, Martinu Dejdarovi nebo Michalu Dlouhému se v nahrávacím studiu připojila i Lucie Vondráčková, která pro film nazpívala malou, ale velmi voňavou roli. Divákům se představí jako parta animovaných syrečků. První diváci viděli nový Kozí příběh už před několika týdny v pracovní podobě na testovací projekci v rámci filmového festivalu ve Zlíně. Část scén měla téměř finální obrazovou podobu, jiné ale byly jen v polovině prací a dětské publikum mělo jedinečnou možnost vidět, jak animované filmy vznikají. "U filmu se výborně bavily děti rozdílného věku. Nás ale hodně potěšilo to, že se dobře bavili i všichni dospělí, kteří projekci sledovali," popisuje Tománek atmosféru unikátního promítání.

Lucie Vondráčková zazáří v nové pohádce: Neuvěříte, čemu propůjčila svůj hlas

22. června 2012 v 19:37 | Péťule
Dabing je Luciinou srdeční záležitostí.
Dabing je Luciinou srdeční záležitostí.

Hned po příletu z Kanady, téměř v utajení a ještě dříve, než se jí navalila další práce s natáčením a dabingem, strávila Lucie Vondráčková (32) jeden den v nahrávacím studiu. Pro český celovečerní animovaný film "Kozí příběh se sýrem" nazpívala malou, ale velmi voňavou roličku. Divákům se v kinech představí jako parta animovaných syrečků.
Lucie se tak stala další posilou ve hvězdné sestavě hlasů Kozího příběhu, ve které nechybí Jiří Lábus, Michal Dlouhý, Karel Heřmánek, Martin Dejdar, Mahulena Bočanová, Matěj Hádek nebo Miroslav Vladyka.
Z toho, že Lucie na nabídku kývla, je režisér filmu Jan Tománek doslova nadšený. "Lucie je skvělá, že i při svém postavení a s nabitým programem s rolí syrečků souhlasila a nazpívala ji," radoval se.

Lucka s partičkou ve studiu.
Lucka s partičkou ve studiu.

Lucie Vondráčková se synem Matyášem.
Lucie Vondráčková se synem Matyášem.

V Kanadě...

19. června 2012 v 12:26 | Péťule

Ukradené fotky

18. června 2012 v 21:08 | Péťule

Lucie Vondráčková po roce znovu ve svatebním. Brala si ve filmu tátu čtyř dětí

10. června 2012 v 13:55 | Péťule
Nevěsta Lucie Vondráčková s ženichem Janem Dolanským.
Nevěsta Lucie Vondráčková s ženichem Janem Dolanským.

Zpěvačka a herečka Lucie Vondráčková (32) zažila opakování své velkolepé svatby! Zhruba po roce opět řekla v šatech nevěsty ano, tentokrát ale jejím vyvoleným nebyl manžel Tomáš Plekanec (29), nýbrž pohledný herec Jan Dolanský. Zatímco Lucka má jedno vlastní dítě, Honza vychovává tři svoje a jedno své partnerky Lenky Vlasákové. Podívejte se do fotogalerie, jak to Lucce při filmové veselce slušelo!
Novomanželský polibek. Snad se nemusel dvacetkrát přetáčet...
Novomanželský polibek. Snad se nemusel dvacetkrát přetáčet...

Vondráčková natáčí se Zdeňkem Troškou letní komedii Babovřesky. Hraje Ivanu, rozvedenou sestru faráře Lukáše Langmajera. Je učitelkou, která odešla ze školy, aby si na venkově odpočinula. V roli dokonce poklekne před starostou, aby mu dokázala, že má o místo skutečný zájem.
Honza Dolanský v roli Adama zdědí vilu po tetě Trůdě a snaží se ji zrekonstruovat. Sblíží se a hledají sejf se zlatými cihlami.
Dvojice se ale ve filmu nakonec nevezme. Celá svatba se jim jen zdá. "Natáčeli jsme záběry svatby, která bude ale jen jako sen. Oběma mladým aktérům se zdá sen o krásné, takové té americké svatbě, kde je veselo, všichni se smějí, zpívají, tleskají a tančí ala "Sestra v akci". Pak se ale probudí do ošklivého, propršeného rána, do reality," nastínil Zdeněk Troška děj.
Na natáčení vládla pohoda.
A zatímco v Troškově poslední pořádné venkovské svatbě na konci filmu Slunce, seno a pár facek lítaly pohlavky po desítkách, v Babovřeskách byla pohoda a v kostele se dokonce i tancovalo.
"Ještě tady chybí Louis de Funes, a byli bychom komplet," poznamenal režisér. "Je to legrace a opravdu si to všichni užili. Když je pohodový štáb, herci i pohodový komparz, je pohodová práce," dodal Zdeněk Troška.
Sbor babovřeských drben zpívá radostnou píseň.
Faráře hraje Lukáš Langmajer.

Církev se zlobí na Lucku Vondráčkovou - Lucko, boj se prokletí!

9. června 2012 v 13:39 | Péťule
Zdroj: Super.cz

Kdyby dřítenský velebníček Ján Němec mohl, sešle na Lucii Vondráčkovou (32), režiséra Zdeňka Trošku (59) a jeho další hvězdy právě natáčené komedie Babovřesky všechny pekelné mocnosti. Nebo je aspoň prokleje do pátého pokolení. Málem ho trefil šlak, když se dozvěděl, že obec "jeho" kostelík propůjčila pro takovou nemravnost jako je natáčení "strašně hříšného" filmu, kvůli kterému jistě přijdou do spárů Lucifera všichni, kdo na něj jen pomyslí nebo ho zahlédnou v půjčovně!
Lucie Vondráčková
V Dřítni se natáčela velká scéna svatby Lucie Vondráčkové, jež si tu svou opravdovou zopakovala po roce, a Jana Dolanského. A taková prostopášnost se božímu služebníčkovi, který je snad ještě víc pobožný, než Troškův slavný farář Otík z trilogie Slunce, seno..., pranic nelíbila. Natáčení v kostele bere jako jeho zneuctění. "Vyndali obětní stůl z kostela a byl svátek Božího těla! Prostě s tím nesouhlasím a odmítám to," hudroval v deníku Aha! místní zástupce nebeských sil, který o Troškovi údajně měl prohlásit, že je d***l.

Místostarosta obce se však rejžy zastal s tím, že kostelík patří Dřítni a ta natáčení povolila. Chybělo však málo a pohodové natáčení snímku zkazila jedna nepřející duše. Snad se za ni bude celý štáb vroucně modlit...

Královský slib

8. června 2012 v 8:45 | Péťule
Dneska večer ve 20:00 dávají na Čt1 pohádku Královský slib, kde hraje Lucka jednu z hlavních rolí :)

Každá deska je pro mě jedinečná! (hromada parádních fotek)

7. června 2012 v 10:40 | Péťule
"Každá deska je pro mě naprosto jedinečná. Ne proto, že by byly dokonalé, ale jsou obrazem doby a situace, ve které vznikaly a to mě na nich moc baví. Život také není dokonalý, tak proč by deska měla být." Lucie Vondráčková

Lucie Vondráčková je neuvěřitelně pracovitý člověk, který si ovšem nezapomíná užívat krásu okamžiku. I když v životě neměla vždy na růžích ustláno, každou takovou zkušenost bere jako výzvu a největší motivací je pro ni dobrý pocit, pokud to nakonec zvládne. Práce je pro ni ventil a rodina absolutní štěstí. Vyzpovídala jsem ji v období, kdy podle svých slov prožívá nejúspěšnější životní etapu.
Lucie Vondráčková. foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

Pocházíte z umělecké, zejména muzikantské rodiny, nakolik myslíte, že vás toovlivnilo při výběru povolání?
Ovlivnilo mě všechno. Mámina láska ke knihám, tátova k Bedřichu Smetanovi, babiččina jemná posedlost cizími jazyky… Každý ve vás něco zanechá. A to, že dělám to, co dělám, je promíchání všeho dohromady. Nicméně brácha vyrostl ve stejné rodině a má to zase jinak. Takže kdo ví. (smích)

Do širšího povědomí diváků jste vstoupila v roce 1992 jako moderátorka pořadu Marmeláda. Považujete to za opravdový start své kariéry?
Byl to určitě mezník, ale start nastal dříve. Když jsem točila s panem Ludvíkem Rážou seriál, tak jsem zjistila, že to je to, co chci dělat celý život. Hrát. A že k tomu potřebuji kameru. Pak přišlo divadlo a zpěv, ale film byl první.
Lucie Vondráčková. foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano


Lákalo by vás stanout na moderátorské pozici v televizním pořadu i dnes?
Naprosto ne. (smích)Marmeláda byla specifická a trvala správnou dobu. Věděla jsem, že chci hrát a ne moderovat.

Ve stejné době jste také poprvé vystoupila na prknech Národního divadla. Jak jste to jako dítě vnímala a jak vnímáte tento svůj velký úspěch dnes?
Bylo to hlavně obrovská zkušenost a seznámila jsem se při této práci se spoustou herců, které jsem obdivovala a mohla pozorovat. Ale musela jsem se během představení často učit fyziku, protože jsem pak byla pravidelně další den zkoušená. A když to vyšlo za jedna, tak to byl teprve ten pravý úspěch.
(smích)
Lucie Vondráčková. foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

Nemáte pocit, že jste si kvůli všem těmto aktivitám příliš neužila dětství a rychle skočila do světa pracujících dospělých?
Ne. Bylo to naopak dětství plné splněných snů. Neměnila bych ani minutu. A s holkama jsme skákaly gumu a jedly vitacit. Ani o tyhle základní akce jsem nepřišla. (smích)

Kromě moderování, zpívání a herectví jste se věnovala i tanci, baletu astepu. Nechtěla jste se někdy zaměřit pouze na jednu z těchto oblastí?
Bavilo mě, že je každý den jiný. Neměla jsem před sebou vizi vrcholového sportovce. Sport miluji, ale líbí se mi všechno v životě propojovat. Zpěv, step, dabing, smích, plavání, spánek a dobré jídlo. Všechno přiměřeně.

Od rodičů jste se v osmnácti letech odstěhovala a zcela jste se osamostatnila. Bylo to pro vás přínosné? Zachovala byste se tak znovu, kdybyste měla tu možnost?
Nešlo se mnou vydržet. (smích) Chodila jsem domů v noci a všechny kolem budila. Muselo to být pěkně nepříjemné. Takže můj odchod byl naprosto v pořádku. Já mohla ponocovat a zjistit, že často není o co stát a nic neuteče a ostatní se v klidu vyspali.
Lucie Vondráčková. foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

V době své moderátorské kariéry jste vydala i první desku se jménemMarmeláda. Když se na své první album díváte s odstupem času, jste s ním spokojená?
Každá deska je pro mě naprosto jedinečná. Ne proto, že by všechny byly dokonalé, ale jsou obrazem doby a situace, ve které vznikaly a to mě na nich moc baví. Život také není dokonalý, tak proč by deska měla být. Každá je taková, jaká jsem byla já sama v době, kdy vznikala.

Hudbu a texty k některým vašim písním připravují vaši rodiče. Jak fungujetato rodinná spolupráce? Vnímáte v ní nějaký zásadní přínos?
Zbožňuji práci s nimi. Máma je obrovský profík, který skvěle dodržuje čistotu žánru a dává textům přesah. Nezatěžuje pop intelektuální zadumaností a naopak hlubší podstatu naprosto naplní. Táta je zase obrovský melodik a dotahuje věci do dokonalosti tam, kde bych už šla dál. Jenže detail dělá mistra.
Lucie Vondráčková. foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano


Čím víc cestuju, tím radši se vracím domů

6. června 2012 v 17:22 | Péťule
Sotva Lucie Plekancová Vondráčková (32) přesídlila ze svého nového domova v kanadském Montrealu na čas do Prahy, společenské rubriky se začaly předhánět ve chvále, jak čerstvé mamince svědčí život po boku hokejisty Tomáše Plekance, jak dokonalou má postavu i garderobu…



Zpěvačka ovšem především zůstává tou stále dobře naladěnou Luckou, která každou druhou větu končí zvonivým smíchem. Jedna podstatná změna mě vlastně napadá: zatímco dříve si nejraději povídala o muzice nebo divadle, dnes řeč nejčastěji stáčí k půlročnímu Matyášovi.

Jak Matyáš zvládal svůj první let?
První tři hodiny řval jako tur. Bylo mi líto spolucestujících, naštěstí nakonec zabrala bonboniéra. Ne že by ji snědl, ale třpytila se, a to bylo asi to pravé ořechové.

Už půl roku se na svět díváte také Matyášovýma očima. Jak se pro vás změnil pod tímto pohledem?
Víc si na ulici všímám jiných dětí, psů, kočárků, ptáčků a vůbec všeho, co Matyáše oslovuje. Je celkem zajímavé vidět některé věci jakoby poprvé: listy na stromech, bouřku, zrcadlo… To všechno je tak trochu magie. Naopak jako běžnou věc Matyáš vnímá mobil, počítač a dálkové ovládání. To mě trochu děsí. (smích)

Určitě se vás každý ptá na synovy pokroky. Mě by spíš zajímalo, co už stačil naučit on vás.
Že když je hlad, tak neexistuje nic jiného. Hlad jako vlk. Teď konečně chápu ten výraz.

A co nového jste objevila na Tomáši Plekancovi? Co jste o něm nevěděla, dokud se nestal tátou?
Netušila jsem, jak obrovskou má trpělivost. Hlavně se mnou. (smích)

Jak jste na tom byla s nervy při zápasech naší reprezentace na mistrovství světa v hokeji?
Hlavně se vždycky modlím, aby se nikomu nic nestalo. Víte, do mě kdyby někdo takhle na ledě vrazil, tak se tam skácím, začnu nadávat nebo brečet a jdu domů. Oni se otřepou a bojují dál. Někdy je pouhý pohled na ty rány strašidelný.

Manžel vás nedávno pochválil, jak jste v hokeji už poměrně zběhlá. Co vás na životě hokejisty nejvíce překvapilo?
Čím víc se od něj o hokeji dozvídám, tím víc vím, že nic nevím. Ale má se mnou zmíněnou trpělivost a odpovídá na otázky, jichž mám pořád požehnaně. Netušila jsem dřív třeba takovou drobnost, která je naprosto nehokejová, nicméně moc se mi líbí: když hrajete v NHL, jste povinen jezdit na zápasy v obleku. Dávají tak fanouškům najevo, že jim na hře i na nich samotných záleží. Že si jich váží a že to všechno není jen nějaká halabala akce. Jde o maličkost, ale dělá divy.

Jak vám je uprostřed toho světa nabitého testosteronem?
Je neuvěřitelné, jak právě takoví drsní kluci roztávají jako led, když za nimi po zápase přijdou jejich děti. To se najednou z golemů stanou tátové z plyše.

Do jaké míry vás motivuje touha po vítězství? Podepsala se na vás v tomto smyslu třeba gymnastika, jíž jste se jako holka věnovala?
Hodně jsem sportovala, ale nikdy medailově. Takže jsem se naučila mít radost z pohybu. Z procesu. Tenhle přístup mi pomáhá celý život. A pokud přijde nějaké ocenění, beru ho jako příjemný dárek mimo vánoční období. Největší radost se dostavuje v momentech, kdy nic takového nečekáte.

Když jsem se vás loni ptal, po kom nebo po čem z Čech se vám zasteskne v Kanadě, odpověděla jste mi: "Kromě rodiny a kamarádů? To netuším." Jak byste na stejný dotaz odpověděla teď?
To je hezká časosběrná otázka. Rodinu jsme si tam založili a kamarádů máme v Montrealu hodně. Takže se těšíme na tu naši druhou rodinu v Praze a na to, jak uhasím svou dabingovou žízeň.

Netajíte se tím, že vás během vaší "české zastávky" čeká spousta práce. Můžete tedy shrnout, co všechno chcete pracovně stihnout?
Hodně vybírám a přebírám. Neuvazuju se k žádným dlouhotrvajícím projektům, jako je divadlo nebo seriál. Ale ráda stihnu točení filmu, dabing, příjemné focení… Všechno to představuju Matyášovi, aby věděl, v jak bláznivém světě jeho máma žije a funguje. Bláznivém a pestrém!

Co byste ráda stihla nepracovně?
Budovat tak nějak mimochodem jeho vztah ke zvířatům. Všichni v našich obou rodinách je máme rádi, proto je to pro mě hodně důležité. Aby se nebál, ale chránil.

V těchto týdnech točíte se Zdeňkem Troškou jeho novou komedii. Bude v titulcích filmu uvedeno Lucie Plekancová Vondráčková?
Všimla jsem si, že to někde psali, nicméně není nutné zabírat v titulcích tolik místa. V profesním životě zůstává původní zaběhnuté jméno a v osobním jsem Plekancová. To jméno se mi moc líbí a pasuje mi k duši.

Vaše ruka vždycky bezpečně rozezná, kdy se podepisuje do památníčku a kdy na úřední listinu?
Teď už je to fajn, ale při svatebním obřadu jsem to měla trochu popletené a napsala jsem určitě něco jako Plekandráčková.

O vesnických komediích Zdeňka Trošky vám pravděpodobně zrovna nepřednášeli na kulturologii na Univerzitě Karlově. Jaký vztah k této lidové části jeho filmografie máte?
Připadá mi, že v dnešní době právě komedie potřebujeme jako sůl. Nevidím důvod, proč by sečtělý člověk musel celý den jen dumat a zabývat se Sartrem. Rozesmát lidi je to nejtěžší a jeden předmět na škole se tuším jmenoval dějiny humoru. Byl dost teoretický a celkem nevtipný, ale vidíte, že smích jako fenomén i do teorie kultury naprosto patří.

Diplomovou i doktorandskou práci jste věnovala českým filmovým pohádkám. Tam jste se jistě bez jména Zdeňka Trošky neobešla…
Hodně jsem se zabývala jeho skvělou pohádkou O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Je totiž nejen krásně filmově odvyprávěna, ale používá i naprosto ojedinělé světelné a umělecké postupy. Je fantasticky natočená. Podobně světelně a s nádechem symboliky je na tom ještě krásná pohádka Mahulena, zlatá panna. Ale ta u nás není tak známá.

Vybrala jste si takové téma, protože jste sama mnohokrát byla hrdinkou pohádkových příběhů?
Taky proto. Měla jsem možnost propojit zkušenost s teorií a zabrousit do historie a sociologie. Trochu připepřit antropologickým pohledem a dodat šťávu kapkou psychologie. Pro teorii kultury a mou duši to bylo ideální propojení.

Budete u Matyášovy postýlky radši číst pohádky z knížek, nebo vymýšlet své vlastní?
Netuším. Taky jsem dopředu nevěděla, že mu budu pořád dokola opakovat slova jako Pikaču a Booga boo. Tak nějak to přijde, a když se Matyáš pořád směje, je z toho najednou zvyk.

A kolik pohádek bude o hokejistech?
To nechám na Tomášovi. Jakmile začne mluvit o hokeji, taky ráda poslouchám ani nedutám. (smích)

Kdesi jste nedávno uvedla, že se cítíte být českou patriotkou. Uvědomujete si svůj vztah k rodné zemi o to silněji v zahraničí?
Čím víc cestuju, tím radši se vracím zpátky domů. A sleduju, co se tu změnilo, kdo přišel s něčím novým, čím můžu přispět sama… Prostě doma je doma a nápady ze zahraničí je fajn přivézt k nám. Jako třeba květiny vyrobené z ovoce. Jsou ideální pro všechny, komu nedělá radost dostávat krásnou, ale utrženou chudinku kytku. Můžete si na nich pochutnat a ještě je to originální!

Po tom, co jste právě řekla, asi nebude mylný pocit, že na řezané květiny moc nejste. Netrpíte tím pádem jako divadelní herečka při děkovačkách?
To je trefa do černého! Trpím jako zvíře. Ale moji fanoušci o mně tohle vědí a většinou mi místo kytek posílají mé oblíbené ferrero rocher. Asi ze mě chtějí mít kuličku.

Tak jako už několikrát před tím v životě máte možnost čerstvé konfrontace: opravdu platí, že v porovnání se zahraničím se tu lidé na sebe víc mračí, prodavačky jsou neochotné, číšnici nevrlí…, jak se o Češích občas říká?
Naopak. Zdá se mi, že se usmíváme víc než kdekoli jinde. Určitě třeba víc než ve Francii. Proto taky v Čechách tak ráda chodím všude pěšky.

Podařilo se vašim novým kanadským přátelům přemluvit vás, abyste jim pustila své písničky?
Pár z nich dostalo nové DVD s klipy, protože obrázkům je rozumět víc než slovům. Ale to jen když se o mou práci zajímali. Jinak zůstávám moc ráda v blahé anonymitě a funguju jako Lucie Plekancová, co chodí na procházky s Matyášem a vedle nich hopsá kocour.

Až budete balit zase do Kanady, napěchujete si zavazadlo nějakou svou oblíbenou laskominou, která tam není k dostání?
Ani ne. Mám tam jiné chutě než tady. A steaky mají perfektní, takže je tajně převážet nemusím. (smích) I když vlastně… Povezeme tatranky. Ty tam nemají a Tomáš je má rád.

autor: Jaroslav Panenka
zdroj: Květy.cz





Září spolu štěstím!

3. června 2012 v 15:27 | Péťule
Lucie Vondráčková se synem Matyášem.
Lucie Vondráčková (32) snad nikdy nevypadala lépe než nyní, pět měsíců po porodu syna Matyáše. Navíc dokáže skvěle skloubit práci s mateřstvím. Už několik dnů natáčí novou komedii Zdeňka Trošky (59) Babovřesky a na place pravidelně svého kloučka kojí. Podívejte se do fotogalerie na snímky Lucky, která má v sobě nyní neskutečný ženský půvab.

S manželkou tráví čas na natáčení kromě Matyáše i její muž Tomáš Plekanec (29). "Je pro nás ctí, že s námi je kapitán hokejového reprezentačního týmu. O malého se krásně stará. Občas se dívají na to, jak pracuje maminka, pravidelně ho ale vezme do kočárku a chodí spolu na procházky po okolí. Je to bezvadný táta," prozrazuje člen štábu.

Lucie může být právem na svého Tomáše hrdá. V klidu se tak soustředí na práci, a když má mezi záběry volno, přijde se s oběma svými chlapci pomazlit. "Klouček je úžasný. Vůbec neruší, nepláče, neustále se usmívá a pozoruje, co se kolem děje," dodává zdroj.
Film Babovřesky, aneb z dopisu venkovské drbny bude mít premiéru příští rok. Natáčení je plánováno do třetího července. Vondráčková má od pátku několik dní volna, a tak s rodinkou odjela do Prahy, aby si odpočinula. Brzy ji však zase čeká nástup na plac, na kterém podle pozorovatelů exceluje.
Lucie Vondráčková je hvězdou filmu Babovřesky.
Lucie v sobě snad nikdy neměla tolik ženského půvabu jako teď.
Vondráčková si roli užívá.