Lucka Vondráčková je stále v poklusu Půlhodinka po ránu vám zachrání celý den, odtajňuje recept mladá zpěvačka

16. července 2010 v 11:14 | Peťula
Lucie Vondráčková je takový český rebel. Je svá, na nic si nehraje a pro moudrou myšlenku nemá nikdy daleko. A navíc opravdu umí. Umí prakticky všechno, na co se vrhne. Má prostě dar. Dar nezlomné energie...


Lucka na křtu CD Fénix
Loňský rok vám přinesl mnohé. Plusy i mínusy, ale hlavně cenné životní zkušenosti. Prošla jste náročným operačním zákrokem dolních končetin. Jak jste k tomu vlastně přišla? Patříte mezi tuzemské nejpohyblivější univerzální osobnosti hudební, divadelní i filmové branže… Šlo o zranění, nebo to byl důsledek celkového oslabení organismu z přemíry práce?
L. Vondráčková:
- Jen důsledek všech těch mých milovaných gymnastik a baletů. Každý sportovec si projde nějakou tou svou pauzo-cestou, kterou si naordinuje právě proto, že moc sportuje. Díky panu docentu Handlovi už jsem ale v pořádku. Paní doktorka Větvičková s Petrou Zieglerovou mi teď dávají na rehabilitaci do těla, za což jsem jim nesmírně vděčná!

Lze předpokládat, že se vrátíte do branže v plné síle?
L. Vondráčková:
- Už zpátky jsem. Natočili jsme nový klip na Fénixe a běhám jako čamrda. Jen s tancem musím opatrně a na jeviště se zatím nehrnu. Ale protože zbožňuju dabing, užívám si herectví zase jinak.

Po Českém slavíku Mattoni 2009 už jste za nejvyšší metou zanedbatelných 3700 bodů. Je příště šance na trůn Lucie Bílé?
L. Vondráčková:
- Jen ať na tom trůnu Lucka zůstane. Hlasy jako je její nebo Věry Špinarové se nerodí každý den. Je to dar a zaslouží si lesklé první místo.
Otázka je, zda na věčné časy a nikdy jinak... Třeba právě Věra Špinarová nahoře chybí. Vy jste si každopádně ze Slavíka odnesla jedno vítězství - nejhranější skladbu roku na Radiu Impuls, kterou byla píseň Láska umí víc, česká verze oscarového megahitu Let The River Run Carly Simon z Podnikavé dívky. V čí hlavě se zrodil nápad zmodernizovat právě tenhle dvacetiletý hit?
L. Vondráčková:
- Tu písničku i film jsem zbožňovala odmalička. Znám ho zpaměti. Trio Harrison Ford, Melanie Griffith a Sigourney Weaver je prostě úžasné. A tahle písnička dává lidem sílu. Měla jsem pořád pocit, že ji českým textem a jinou aranží můžeme dát novou tvář, která mi v původní verzi chyběla. A taky ji trochu oživit. Už se na ni zapomínalo a to byla škoda. To, že ji rádia zařadila do svých programů, byl pro mě veliký dárek. Už jsem si totiž po těch patnácti letech zvykla, že se naše písničky hrají v autech, na diskotékách a v ipodech, jen v rádiích ne. Teď už je situace jiná. Hlavně díky posluchačům. Prý si o naše písničky píší, což je fajn.

Lucka

Je tu velká šance, že se Láska umí víc popere o titul Hit roku. Do třicítky nominovaných písní se dostane určitě. Jak to vidíte vy?
L. Vondráčková:
- Bylo by to pohlazení po duši. Vloni získal tuhle cenu můj milovaný Tenkej led. Kdysi jsem měla dojem, že by si ji zasloužil i Strach, ale to bylo v době, kdy se se mnou moc nepočítalo a byla jsem tak trochu neviditelná. Víc jsem hrála divadlo a dělala zkoušky na Fildě (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, pozn. aut.). Tak to Strach prošvihl.

Propracovala jste se na špici hudební branže. Podle mnohých zejména zásluhou skvěle fungující agentury, která za vámi stojí, respektive díky perfektně šlapajícím fanklubům.
L. Vondráčková:
- Nikdy jsem žádnou agenturu neměla. Naopak se o mně ví, že si všechno vyřizuji sama. Baví mě to. Kdo jiný než vy má vědět, co chcete, jaké písničky chcete zpívat, pro koho, kdy je připravíte, na co se bude dělat klip nebo jak bude sestříhaný? Mám své sny a než bych je nějakému superagentovi tlumočila, to jim raději půjdu vstříc sama. Možná s chybami, ale za sebe. Kdo mluví v souvislosti se mnou o jakékoli agentuře, je pěkně popletenej, nebo už neví jak jinak napadnout holku, co jen dělá práci, kterou má ráda.

Aha. Tak to jsem taky popletenej. Neuměl jsem si třeba představit, kdo dostal vaše CD do prodejen rychlého občerstvení na vlakových nádražích. Tak díky za uvedení do obrazu. Ale obraťme list… Jaký máte recept na to jak stíhat za jeden den to, nač jiní potřebují dny dva nebo i tři?
L. Vondráčková:
- Recept? Vstát o trochu dřív, než byste chtěli. Půlhodinka ráno vám zachrání celý den. A stejné je to se spánkem. Když usnete před půlnocí, tělo si víc odpočine a pak ta půlhodina před svítáním není takový problém. Ale všechno se samozřejmě nedaří. Chyb dělám jako máku. Jinak by přece byla nuda, ne?

Opouštíte muzikál Touha, kdy se do českého muzikálu vrátíte?
L. Vondráčková:
- Už jsem se vrátila. Do muzikálu Tajemství. Je ale fakt, že to muzikál tak docela není. Já jsem byla vždycky fandou spíš muzikálů filmových, na jevišti mám raději činohru. Chtěla jsem si ale muzikál kdysi zkusit (ve Starcích na chmelu jako Hanka, pozn. aut.) a chytlo mě to. Na chvilku.

Když už vám Česko leží u nohou a zejména díky filmu máte i kontakty ven, nemáte ambice proniknout do zahraničí víc?
L. Vondráčková:
- Čím víc cestuji a pronikám do všech těch angličtin a francouzštin, tím víc se mi líbí naše krásná čeština. Kdysi dávno jsem nazpívala desku v angličtině a bavilo mě to mnohem míň. Čeština vám dá i skryté smutky a vnitřní pocity tam, kde je nečekáte. Zdá se mi hluboká a pestrá. A Česko u nohou nikdy nikomu ležet nebude. Máme specifický dar stříhat lidem křídla. A tak je to správně. Bez téhle naší vlastnosti byste totiž na zem stejně žuchl sám. Jen z větší výšky a bolelo by to daleko víc.

Takže jaké jsou vaše další plány?
L. Vondráčková:
- Těch je hodně. O plánech, které se mi podaří dát během roku do kupy, se určitě dozvíte. A ty, o kterých se nedozvíte, mi asi nevyšly a já na nich ještě budu muset máknout.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama