Červenec 2010

Mr. Johnson

31. července 2010 v 11:41 | Peťula
6. srpna budou dávat ve 22:05 na Nově českou komedii Mr. Johnson (The wrong Mr. Johnson), kde Lucka hraje prostitutku Apollonii.


Lucka
Popis filmu:
Dvacetiletá Veronika žije v Praze s hrubiánským přítelem Václavem. Když je muž zatčen za krádež počítače z kanceláře, kde dívka pracuje jako sekretářka, skončí on ve vězení a ona je na hodinu propuštěna. Ve snaze získat peníze na jeho propuštění obrátí se nejprve na matku, která ji však nepříliš vybíravými slovy odmítne, a nakonec na kamarádku Lucii, která se živí jako prostitutka na telefon. Ta jí sice nemůže půjčit tolik, kolik by potřebovala, ale nabídne Veronice, že jí přenechá svého příštího zákazníka, obchodníka Jima Johnsona, který má právě přiletět z Ameriky. Veronika zděšeně odmítne, protože udělat něco takového je pro ni nepředstavitelné, ale Lucie, která by ráda získala čas k návštěvě svého přítele v Amsterodamu, ji nakonec přemluví. Veronika se vydá na letiště, kde nejprve vyprovodí Lucii, a pak si vyzvedne Johnsona. Omylem však jiného muže stejného jména, černošského jazzového muzikanta, který přijel jako záskok za nemocného kolegu na evropském turné jazzového orchestru.

Ten pravý Johnson se totiž zdržel při celním odbavení a je omylem vyzvednut Soňou, kterou na letiště poslali organizátoři koncertu. Záměna není odhalena jen proto, že Američané nerozumějí ani slovo česky, a obě dívky zase neumějí anglicky. Situaci navíc zkomplikuje Václav, který je nečekaně propuštěn z vězení, a když se dozví, že si Veronika vyrazila s neznámým černochem, vydá se ji se svým kumpánem Belfagorem hledat. A zatímco bloudí ulicemi, Veronika a Jim najdou způsob, jak spolu komunikovat, a Soňa s druhým Jimem se snaží pomoci prostituce Apollonii, přizvané Jimem k milostným hrátkám, kterou nečekaně přepadne deprese. A když se nakonec všichni náhodou setkají v jazzovém klubu Agharta, je to setkání nejen dramatické a současně humorné, ale také v mnohém překvapující.


Mě osobně film nějak nezaujal a nepatří mezi ty, který bych si mohla pouštět pořád dokola, ale musim uznat, že Lucka svojí roli hraje fakt dobře a její angličtina je skvělá :))

S.O.S. ŽIVOT PRO KONĚ

30. července 2010 v 9:17 | Peťula
Příspěvky na útulková zvířátka můžeme posílat na útulkový účet
č.1817200001/5500, více informací o útulku S.O.S. ŽIVOT PRO KONĚ se dají zjistit na www.soszivotprokone.wz.cz

S.O.S. ŽIVOT PRO KONĚ

Lucka je patronkou týraných koní...

30. července 2010 v 9:14 | Peťula
"Ke koním mám obrovský respekt a jako ke všem zvířatům i kladný vztah. Když mě oslovila paní Blanka Schröpferová a vysvětlila mi situaci, přišlo mi velice hezké, co tady pro zvířata dělají. Proto bych jim velice ráda pomohla," řekla Lucka Vondráčková, která si nejdříve prohlédla všechny stáje a postupně se seznámila s osudy jednotlivých koní.

"Na koni jsem se musela naučit jezdit kvůli pohádce, ve které jsem hrála, a velice se mi to hodilo i pro mou další roli Johanky z Arku ve francouzském filmu," pokračuje Lucka.

Pomoci útulku se rozhodla i proto, že sama prý životem prochází pěkně, a když tohle někomu chybí, je třeba mu pomoci.
"Příběhy těchto koní jsou strašné. Nechápu, jak se někdo může ke zvířatům takhle chovat. Myslím, že by vše řešil rychlejší a razantnější postup vůči lidem, kteří zvířata týrají. Je štěstí, že jsou i takoví lidé, kteří mají oči i srdce otevřené a zcela nezištně dokáží osudy týraných zvířat obrátit k lepšímu," dodala Vondráčková.

"Jsme moc rádi, že Lucka přijala naše pozvání a podala pomocnou ruku. Oslovila jsem ji loni před Vánocemi na jednom z jejích koncertů a ona se rozhodla náš útulek, kde stále chybí peníze a bez sponzorů by nemohl fungovat, podporovat. Domluvili jsme se, že nafotíme s Luckou propagační materiály pro útulek a ona je bude rozdávat i na svých koncertech," řekla vedoucí mířkovského útulku a předsedkyně Občanského sdružení SOS život pro koně Blanka Schröpferová s tím, že by rádi přistavěli další stáje, neboť více koní se sem již nevejde.

Útulek funguje v Mířkově už pátým rokem. V současné době se zde starají o třináct koní. Azyl zde získá ale každé zvíře, které se ocitne v nesnázích. Příkladem je ovečka, několik psíků, ježek Pepa a uzurpátorský kačer Adolf.
útulek pro koně
Všichni, kdo se zde o zvířata starají, to dělají zcela nezištně, bez nároku na peníze. Je zde práce od rána do večera dost," dodala Schröpferová.

Nejen osudy koní, o které se v útulku pro staré a týrané koně v Mířkově starají, ale i našim čtenářům již dobře známý ježek Pepa, uchvátil zpěvačku Lucku Vondráčkovou, která se stala patronkou útulku.
Lucka si Pepu nejdříve pochovala trochu s obavou, ale poté si ho důkladně prohlédla ze všech stran a vyslechla si jeho smutný příběh se šťastným koncem.

Pro připomenutí: Vloni na podzim našla vedoucí útulku Blanka Schröpferová Pepu na ulici v Plzni jako maličké ježčátko. Dnes je Pepa domácím mazlíčkem a jeho největší zálibou je rochnit se v pytli s plastovým odpadem


Lucky módní styl III.

22. července 2010 v 13:16 | Peťula
No a je tu další díl z cyklu Lucky módní styl :D tak doufám, že se Vám to aspoň trošku líbí ;).


Šperky:
Každý má své oblíbené "kousky". "Na krku mám panáka se srdíčkem a někdy k němu přidám ještě řetízek Morgan. To od té doby, co hraju Morganu v Excaliburu. A dva prstýnky, které mi nosí štěstí při podepisování."
Lucka
                              (tady na krku má toho panáka se srdíčkem)
Účes od Lenky:
Změnám se Lucka nebrání a klidně nechá kadeřnici experimentovat. "Teď mám kvůli jednomu projektu ofinu. Ale až dotočim, určitě s kamarádkou Lenkou, která umí stříhat líp než Střihoruký Edward, zase něco vymyslíme. Je to zábava.

Lucka
Lucka
Lucka
                                      (různorodým účesům se Lucka zkrátka nebrání)
Oči jako nebe:
Lucie má pohled tak trochu chameleona, barva očí se jí prý mění podle situace a oblečení. "Oči mám někdy zelené jak kočka a někdy do modra jako můj svetr. Ale nejčastěji blýskavé, od smíchu."

Lucík
Lucka
                               (barva očí je opravdu jiná)
V přirozenosti je krása:
V líčení Lucie preferuje střídmost a jen lehký make-up. "Nejlíp vás nalíčí vítr. Ale na vystoupení a na jeviště si líčení užívám. A hlavně jsem se někde dozvěděla, že tahy štětcem po obličeji protahují život. Ráda tomu budu věřit."

Lůůca
Průvodce usoužených puberťáků láskou
Lucík
                                               (různý typy líčení)

Diety moc nepěstuji:
Zpěvačka si svou postavu hlídá, ale nic se nemá přehánět. Všeho s mírou. "Znám lidi, co jedí na co přijdou a vypadají jak proutek. Já si dávám bacha. Řídím se větou Snídej sám, obědvej s přáteli a večeři nech nepříteli."
Lucka

Taneční kreace zabírají:
Koncerty, tanec a divadlo s postavou zahýbá! To je na protažení to nejlepší "Je to taky dobrý
denní režim. Teď je mou nejoblíbenější Tenkej led. Skvěle se na ni tancuje a dává posluchačům energii do života."
Touha

Džíny vyhrávají:
Nejlépe se Lucie cítí v džínách a pohodlném oblečení. Žádné extravagantní kreace! A šaty? Jen minimálně. "K ohni džíny a na rande taky. (směje se) Šaty mají svých 5 minut slávy na jevišti a při focení. To jim musí stačit."
Lucík
Z klipu Já to nejsem (Zlej sen)

Co by na sebe nikdy nevzala?
"Myslela jsem, že takové ty divné džíny, které vypadají trochu jako sukně pro mimina. Ale nedávno jsem si jedny pořídila. Naplnilo se, co jsem očekávala. Nikam s nima nedoběhnete. A když to zkusíte, tak sebou majznete. Zvláštní móda."

Podpatky jsou oříšek
Raději pohodlné botky, než sexy jehlové podpatky. "No v Praze jsou jehly tvrdý oříšek, na těch kočičích hlavách se s nima kráčí velmi špatně. (směje se) Ale mám jednu kamarádku, která v nich ujde kilometry. To obdivuju a jdu vedle ní v martenskách."
Lucík

Lucky módní styl II.

20. července 2010 v 11:25 | Peťula
V předchozím článku byla řeč o tom, jaký oblečení Lucka nosí a jak je na tom s úpravou svojí vizáže.....takže tady je několik fotek jejího oblečení a doplňků a další článek ;)

Šatník Lucky Vondráčkové


Lucka
"Nejradši ze svého šatníku mám kufr. Pořád někam cestuju, a tak ani nemám čas si odfrknout."
"Nej nej jsou pro mě džíny všeho druhu: roztrhané, počmárané... Sukně moc nemusím, protože chodím většinou pěšky, takže využiju spíš kalhoty. Šaty jsou fajn, ale jenom na jevišti. Na druhou stranu díky své profesi můžu nosit i to, co bych si sama nevybrala. Někdy je to docela dobrodružné a občas přijdu na to, že mi něco sedí víc, než jsem myslela.

Třeba teď při natáčení pokračování Nemocnice na kraji města nosím pořád růžovou. Fakt energetická pecka! V létě se cítím nejlíp v plavkách. Děsně ráda plavu a plavek mám určitě daleko víc než sukní. Jinak miluju bílou barvu, taky smetanovou, kávovou a pískovou. Fialová je lepší na borůvkách, na mně moc ne. Černou dám na sebe, když chci být neviditelná...

Můj šatník se moc neliší od toho, který mám na vystoupení při zpívání. Jsem ráda za sebe a posluchači mě tak berou. Nechci si hrát na nějakou móda dámu, to by se ke mně nehodilo. Nakupovat chodím docela ráda, většinou za odměnu. Když hodně makám a něco se hezky podaří, dám si za to túru po obchodech.

Boty vybírám podle pohodlnosti. Podpatky dám jenom, když není vyhnutí nebo se chci někomu moc líbit. Ale pak chodím dost legračně, takže nevím, jestli to není spíš kontraproduktivní. Z doplňků mám nejradši korále, takové ty přírodní, z kamenů nebo ze dřeva. Hezky štěrchaj a připadám si jako chodící vánoční rolnička."

Fashion faux pas:

"Myslíš něco podobného, jako bylo vypadlé prso Janet Jackson? To ne! Dávám si dost bacha, aby takové riziko nehrozilo."

Hadříky versus knihy

"Z oblečení ráda nakupuju příjemná trika, na kterých budou hezky fungovat ty všemožné serepetičky, co nosím na krku. Mám ráda pěkné pásky a dobré boty, aby vydržely hodně dlouhou chůzi.
Ze všeho nejvíc ale nakupuju knížky."

Lucík
Nosím to, v čem je mi dobře. Na módní věci kašlu."

Lucky módní styl

18. července 2010 v 12:00 | Peťula
Napadlo mě, že by bylo dobrý trochu víc přiblížit lidem Lucky módní styl a našla jsem k tomu perfektní článek. Fotky a články o oblečení a doplňcích budou i v dalších článcích Lucky módní styl...

Lucka
Usměvavá a nenápadná. Pracovitá a okouzlující. Herečka a zpěvačka Lucie Vondráčková (29) nedá spát mnoha mužům. V jakém oblečení usedá za štědrovečerní stůl a jak moc je pro ni důležitý vzhled?

"Jako  každá holka se chci cítit fajn ve svý kůži. A pousměju se, když se za mnou otočí pěknej kluk," tvrdí Lucka, která miluje čepice, šály a blyštivé srdce.



Sportovní postava
Na perfektní tělo platí jen sport a tím se řídí i Lucka.  "Každý ráno švihadlo a když jsem u našich, tak sprint s naším pejskem. To je lepší než běhací pás. Taky pomáhá choreografie s tanečnicí Quašou a dobrá muzika. Ta vás dostane na nohy, i když se na ně postavit moc nejde."

Lucka
Oči jako pomněnky
S velkým krášlením modrošedých očí si hlavu nedělá. "Doma minimalizuju čas před zrcadlem na pár vteřin. Namaluji si řasy, na pusu dám lesk a do očí jiskru a jdu. Ale jiskra se do oka vloudí, jen když se usmějete. Takže chmury musí na vedlejší kolej. I když někdy je to těžké."

Obrovské čepice
Nad nakupováním kabelek, bot a parfémů u herečky vítězí čepice. "Hlavně ty velké, pod které se vám vejdou i dredy a šály, do kterých se zachumláte a jste jako Eskymák."

Nákupy jen občas
Raději než na nákupy, chodí Lucka do antikvariátů. "Oblečení nakupuji, jen když musím. Mám ale pár obchůdků, kde mě vždy zachrání nějakou prima vychytávkou. Nejradši mám džíny a saka, co padnou jako ulitý." Do svých klipů si nechává zpěvačka navrhovat kostýmy a i ona sama přidá ruku k dílu. "Kostým do klipu Fénix navrhoval Honza Lobl. Přijde s nápadem, já si ho trošku upravím podle sebe, aby mi v něm bylo příjemně."
Lucka

Vlasy jako od Edwarda
Vlasy má Lucka odmala ořechově hnědé. "Stříhá mě skvělá Střihoruká Edwarda Lenka. Nejradši mám na vlasech šampóny, které trochu voní medem. Krátký vrabčí hnízdo je nepraktičtější v létě. Zatřepete a jdete." Na zimu si ale Lucka zase nechává dorůst hřívu. "To aby mi zase v tramvaji neřekli: Děkuju za místo chlapečku, jsi moc hodný."

Šperky a třpytivé srdce
Na šperky si Lucka nepotrpí. "Moc chrastí, když někam utíkáte. Všichni se otáčejí, jestli necestuje železářství a já nerada budím pozornost," tvrdí. Kdo zpěvačku dobře zná, ví, že s drahými kameny Lucku neokouzlí, ale jednoho miláčka přeci jen má. "Nejradši mám pidi panáčka. Je jako kominík, celý černý a jen srdce má třpytivý. Je od kámoše a putuje se mnou od klipu ke klipu a od role k roli."

Štědrý večer v kouzelných kalhotách

Lucie usedá ke Štědrovečernímu stolu v normálním, svátečním i kouzelném oblečení najednou. "Beru si sváteční kouzelný džíny, který mi přínáší štěstí. Už je mám vyzkoušené. A k tomu tričko, který když se náhodou pokape rybí polévkou, tak to nevadí," dodává zpěvačka s úsměvem

Lucík
Oblečení zapůjčil módní návrhář Petr Lakron, vizáž - Lenka Šourková. Foceno v designovém hotelu Sax v Praze.

Lucka Vondráčková se zase stylizuje do puberťačky!

16. července 2010 v 16:04 | Peťula
Článek ze Super.cz


Lucie Vondráčková (30) šokovala přítomné hosty, když se na prezentaci nových produktů sportovní značky objevila v outfitu, ve kterém ji fanoušci byli zvyklí vídat v devadesátých letech.

Lucka
Zpěvačka a herečka Lucie Vondráčková patří mezi vyznavačky pohodlného stylu. Dokud se do ní nepustili stylisté a nerozhodla se začít působit jako dospělá dáma, znala ji většina lidí jako uvolněnou holku v triku a džínách. Ty si Lucie oblíbila natolik, že o nich v devadesátých letech dokonce natočila videoklip. A zdá se, že po absolutoriu vysoké školy se Vondráčková opět vrací do mladých let.

Poté, co nedávno vystoupila na jedné akci v šíleném účesu à la Pipi Dlouhá punčocha, jsme ji zachytili v modelu hodném leda tak na venčení psa. Lucie, která se stala novou tváří "hubnoucí" sportovní obuvi, totiž na akci dorazila v mikině a džínách a celou akci dokonce odmoderovala s rukama v kapse. Jako by dobré mravy neteře Heleny Vondráčkové vzaly s jejím outfitem za své.

"Lucka strašně ráda chodí pěšky, skoro nepoužívá MHD," sdělila nám PR manažerka společnosti, proč ji boty tolik nadchly. Sama Vondráčková přiznala, že je novou obuví naprosto uchvácena. "Když jsem se pak nazula zpět do mých nejoblíbenějších bot, tak jsem měla pocit, že už je nemůžu nosit," přiznala se Lucie, která toto léto tráví v nahrávacím studiu, kde připravuje novou desku.

Jakou image k albu, které se zpěvačka chystá vydat až tehdy, kdy bude spokojená, tentokrát zvolí, zatím nevíme. Doufejme jen, že to nebude návrat do kýčovitých devadesátek, který v současnosti ovládá i přehlídková mola.

Lucka Vondráčková je stále v poklusu Půlhodinka po ránu vám zachrání celý den, odtajňuje recept mladá zpěvačka

16. července 2010 v 11:14 | Peťula
Lucie Vondráčková je takový český rebel. Je svá, na nic si nehraje a pro moudrou myšlenku nemá nikdy daleko. A navíc opravdu umí. Umí prakticky všechno, na co se vrhne. Má prostě dar. Dar nezlomné energie...


Lucka na křtu CD Fénix
Loňský rok vám přinesl mnohé. Plusy i mínusy, ale hlavně cenné životní zkušenosti. Prošla jste náročným operačním zákrokem dolních končetin. Jak jste k tomu vlastně přišla? Patříte mezi tuzemské nejpohyblivější univerzální osobnosti hudební, divadelní i filmové branže… Šlo o zranění, nebo to byl důsledek celkového oslabení organismu z přemíry práce?
L. Vondráčková:
- Jen důsledek všech těch mých milovaných gymnastik a baletů. Každý sportovec si projde nějakou tou svou pauzo-cestou, kterou si naordinuje právě proto, že moc sportuje. Díky panu docentu Handlovi už jsem ale v pořádku. Paní doktorka Větvičková s Petrou Zieglerovou mi teď dávají na rehabilitaci do těla, za což jsem jim nesmírně vděčná!

Lze předpokládat, že se vrátíte do branže v plné síle?
L. Vondráčková:
- Už zpátky jsem. Natočili jsme nový klip na Fénixe a běhám jako čamrda. Jen s tancem musím opatrně a na jeviště se zatím nehrnu. Ale protože zbožňuju dabing, užívám si herectví zase jinak.

Po Českém slavíku Mattoni 2009 už jste za nejvyšší metou zanedbatelných 3700 bodů. Je příště šance na trůn Lucie Bílé?
L. Vondráčková:
- Jen ať na tom trůnu Lucka zůstane. Hlasy jako je její nebo Věry Špinarové se nerodí každý den. Je to dar a zaslouží si lesklé první místo.
Otázka je, zda na věčné časy a nikdy jinak... Třeba právě Věra Špinarová nahoře chybí. Vy jste si každopádně ze Slavíka odnesla jedno vítězství - nejhranější skladbu roku na Radiu Impuls, kterou byla píseň Láska umí víc, česká verze oscarového megahitu Let The River Run Carly Simon z Podnikavé dívky. V čí hlavě se zrodil nápad zmodernizovat právě tenhle dvacetiletý hit?
L. Vondráčková:
- Tu písničku i film jsem zbožňovala odmalička. Znám ho zpaměti. Trio Harrison Ford, Melanie Griffith a Sigourney Weaver je prostě úžasné. A tahle písnička dává lidem sílu. Měla jsem pořád pocit, že ji českým textem a jinou aranží můžeme dát novou tvář, která mi v původní verzi chyběla. A taky ji trochu oživit. Už se na ni zapomínalo a to byla škoda. To, že ji rádia zařadila do svých programů, byl pro mě veliký dárek. Už jsem si totiž po těch patnácti letech zvykla, že se naše písničky hrají v autech, na diskotékách a v ipodech, jen v rádiích ne. Teď už je situace jiná. Hlavně díky posluchačům. Prý si o naše písničky píší, což je fajn.

Lucka

Je tu velká šance, že se Láska umí víc popere o titul Hit roku. Do třicítky nominovaných písní se dostane určitě. Jak to vidíte vy?
L. Vondráčková:
- Bylo by to pohlazení po duši. Vloni získal tuhle cenu můj milovaný Tenkej led. Kdysi jsem měla dojem, že by si ji zasloužil i Strach, ale to bylo v době, kdy se se mnou moc nepočítalo a byla jsem tak trochu neviditelná. Víc jsem hrála divadlo a dělala zkoušky na Fildě (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, pozn. aut.). Tak to Strach prošvihl.

Propracovala jste se na špici hudební branže. Podle mnohých zejména zásluhou skvěle fungující agentury, která za vámi stojí, respektive díky perfektně šlapajícím fanklubům.
L. Vondráčková:
- Nikdy jsem žádnou agenturu neměla. Naopak se o mně ví, že si všechno vyřizuji sama. Baví mě to. Kdo jiný než vy má vědět, co chcete, jaké písničky chcete zpívat, pro koho, kdy je připravíte, na co se bude dělat klip nebo jak bude sestříhaný? Mám své sny a než bych je nějakému superagentovi tlumočila, to jim raději půjdu vstříc sama. Možná s chybami, ale za sebe. Kdo mluví v souvislosti se mnou o jakékoli agentuře, je pěkně popletenej, nebo už neví jak jinak napadnout holku, co jen dělá práci, kterou má ráda.

Aha. Tak to jsem taky popletenej. Neuměl jsem si třeba představit, kdo dostal vaše CD do prodejen rychlého občerstvení na vlakových nádražích. Tak díky za uvedení do obrazu. Ale obraťme list… Jaký máte recept na to jak stíhat za jeden den to, nač jiní potřebují dny dva nebo i tři?
L. Vondráčková:
- Recept? Vstát o trochu dřív, než byste chtěli. Půlhodinka ráno vám zachrání celý den. A stejné je to se spánkem. Když usnete před půlnocí, tělo si víc odpočine a pak ta půlhodina před svítáním není takový problém. Ale všechno se samozřejmě nedaří. Chyb dělám jako máku. Jinak by přece byla nuda, ne?

Opouštíte muzikál Touha, kdy se do českého muzikálu vrátíte?
L. Vondráčková:
- Už jsem se vrátila. Do muzikálu Tajemství. Je ale fakt, že to muzikál tak docela není. Já jsem byla vždycky fandou spíš muzikálů filmových, na jevišti mám raději činohru. Chtěla jsem si ale muzikál kdysi zkusit (ve Starcích na chmelu jako Hanka, pozn. aut.) a chytlo mě to. Na chvilku.

Když už vám Česko leží u nohou a zejména díky filmu máte i kontakty ven, nemáte ambice proniknout do zahraničí víc?
L. Vondráčková:
- Čím víc cestuji a pronikám do všech těch angličtin a francouzštin, tím víc se mi líbí naše krásná čeština. Kdysi dávno jsem nazpívala desku v angličtině a bavilo mě to mnohem míň. Čeština vám dá i skryté smutky a vnitřní pocity tam, kde je nečekáte. Zdá se mi hluboká a pestrá. A Česko u nohou nikdy nikomu ležet nebude. Máme specifický dar stříhat lidem křídla. A tak je to správně. Bez téhle naší vlastnosti byste totiž na zem stejně žuchl sám. Jen z větší výšky a bolelo by to daleko víc.

Takže jaké jsou vaše další plány?
L. Vondráčková:
- Těch je hodně. O plánech, které se mi podaří dát během roku do kupy, se určitě dozvíte. A ty, o kterých se nedozvíte, mi asi nevyšly a já na nich ještě budu muset máknout.

Královský slib

14. července 2010 v 11:20 | Peťula
20.8. ve 20:00 na Čt1 budou dávat českou pohádku Královský slib.

KRÁLOVSKÝ SLIB


Náš příběh začíná po letech. V království se chystají velkolepé zásnuby. Princ už dosáhl plnoletosti. Nastal čas, aby se oženil s dcerou sousední země. Dávný královský slib musí být naplněn! Princi se však pramálo chce do ženění. Více, než dvorská etiketa a vlastní svatba, zajímají jej okolní lesy, potok, ptáci. A především volnost. Své chování mladík nezmění ani ve chvíli, kdy na Královo pozvání přijíždí krásná Princezna. Ta ovšem záhy pochopí, že se s Princem k sobě vůbec nehodí. Rozumějí si pouze v jednom - oba se chtějí královskému slibu vzepřít. Jenže jak? Král, připomeňme, že je to ještě vcelku mladý a pohledný vdovec, je neústupný a,bytˇ je mu je Princezna více než milá, její prosbě o zrušení či oddálení sňatku, nemíní vyhovět. Princ utíká od dvorských povinností - nejprve sám, později se svým mladičkým panošem.
Královský slib
Ten mladík není na zámku náhodou..Právě v okamžiku, kdy už si Král neví se svým tvrdohlavým synem rady, opouští jej jeho rádce a přítel Bohdan. Už dávno měl od panovníka přislíbeno, že se může vrátit na svoji tvrz. Ale král je čím dál bezradnější. Přípravy zásnubních oslav vrcholí - přitom Princezna více vyhledává společnost jeho než Princovu a Princ je věčně ve větru! Král tedy znovu posílá pro svého rádce. Přeje si, aby přijel opět na zámek. Anebo alespoň jeho syn - jistě je stejně moudrý! Ale Bohdan žádného syna nemá. Jen o něm léta před Králem vyprávěl. Vždycky si ho přál. Dina, dcera Bohdanova, nabízí králi své služby v přestrojení za mladíka. To je on, panoš Dan, co je princi čím dál tím bližší. A s nímž jednoho dne Princ utíká ze zámku. Před otcem. Před královským slibem. Dva,co se nemilují, dva, co jsou každý jiný, žene ke sňatku pouze královské slovo.
Královský slib
Král se vydá nezdárného syna hledat. Doprovází jej Princezna, ale také Dvorní dáma, Šašek, i Bohdan. Ten už tuší, co se na zámku odehrálo. Prince nachází v lese. Princ už není se svým panošem. Jednoho rána v něm neomylně poznal půvabnou dívku Dinu. Tu má rád a tu si chce vzít. Žádnou jinou. Setkání s Králem je plné napětí. Princezna se v uplynulých dnech pohybovala stále častěji po boku Krále. On přesto trvá na svém - dávný slib musí být naplněn. Princezna, stejně moudrá jako krásná, má překvapivé řešení.. Královský slib je naplněn a ti, co se milují mohou slavit slavnou svatbu.
Královský slib

Scénář, který je starý 36 let, pochází z pera Františka Pavlíčka (Tři oříšky pro Popelku, Princ Bajaja, ) a režisérovi Kryštofu Hanzlíkovi (Do nebíčka, Zimní víla) ho přinesl kameraman Roman Pavlíček (Ranč u zelená sedmy I a II, Pražská pětka), syn Františka. Všem se moc líbil a tak začali s jeho realizací. Do role krále si vybrali stále fešného Slováka Maroše Kramára (Fontána pre Zuzanu, Za humny je drak), kterého jsme u nás až na Deník šílené manželky v České televizi dlouho neměli šanci spatřit. Druhou neokoukanou tváří je devatenáctiletý zpěvák David Kraus, jehož zaujal především scénář a možnost zahrát si po boku Lucie Vondráčkové (Šmankote, babičko, čaruj, ). Ta stojí na začátku řady známějších herců. Poprvé v životě se jako princezna představila půvabná Klára Issová (Anděl Exit), kterou doplňují Jan Kraus, Gabriela Wilhelmová a Josef Somr. Natáčelo se v příjemném prostředí gotické čtvrti Cukštejna, nedávno restaurovaného zámku Žleby a na rakouských hranicích u Novohradských hor.
Královský slib - místo natáčení

L.V. Za mé slzy na Slavících mohla horečka...

13. července 2010 v 12:00 | Peťula
Článek z roku 2008

Na udílení Českých slavíků nejdřív zazpívala a zatančila, pak převzala stříbrnou sošku a následně už jen kýchala a smrkala. Lucie Vondráčková měla kromě velké radosti i velkou chřipku. V pokřtění nové knihy a také v rozdávání desítek autogramů na "slavičí" party jí to ovšem nezabránilo.

slavík 2008
V děkovné řeči jste zmínila, že jste se konečně přestala bát. Snad jste nemluvila o trémě?
Ne, to celé souviselo s citátem, který jsem na diváky vytáhla: Úspěchu ve svém oboru může dosáhnout jen ten, kdo stál na prahu neúspěchu. Mluvila jsem o tom, že jsem se  díky fanouškům přestala bát té hranice. Dřív ve mně opravdu strach z toho, že ji nepřekročím, byl.

Na pódiu se hodně brečelo. Jak jste na tom s emocemi byla vy?
Asi jsem slzela, ale mohla za to víc horečka než emoce. Faktem je, že umístění, kterého jsem dosáhla, je něco nepředstavitelného, takže až mi to dojde, budu  dojatá až do příštího Slavíka.

Je pro vás Slavík víc cena za popularitu, nebo za hudbu?
Myslím, že se v ní kloubí všechno dohromady. Rozhodně se v ní odráží, jaká je síla písniček a textů, které zpívám; mimochodem, těší mě, že pro Čechy jsou texty hodně důležité. I proto nezpívám anglicky, i když by to z hlediska trhu bylo výhodnější - v angličtině nezvládám vyjádřit tak dobře, co bych chtěla. A jestli je pro mě Slavík nade všemi cenami? Asi je, udělují ho posluchači, to znamená lidi, pro které zpívám a točím desky, co by mělo být víc?

Jednu chvíli jste nedělala nic jiného, než rozdávala autogramy. Co lidem píšete?
Řídím se bezprostředním dojmem, někdy to závisí na tom, jak je dotyčný oblečený, jindy na tom, co mi vypráví. Vždycky mě něco napadne, samotný autogram mi přijde málo. A kupodivu mě to pořád ještě baví.

Pokud bych od vás chtěla co nejdelší a neoriginálnější věnování, co musím udělat?
Usmát se, to na mě funguje spolehlivě.

Už jste se podívala, kdo vám napsal první blahopřejnou esemesku?
Stihla jsem zjistit jen to, že mezi přejezdem ze Státní opery na afterparty jich bylo něco přes sedmdesát. Pročítat je a odpovídat na ně budu až v následujících dnech. Což mi připomíná: kdybych náhodou někoho vynechala, nezlobte se na mě, jen jsem toho měla moc.

L.V. šokuje další proměnou...

12. července 2010 v 11:40 | Peťula
Našla jsem článek z roku 2006

Lucie Vondráčková má opět nový účes. Tentokrát je za dámu. Je snad chameleón? "O těch změnách, kterýma procházím, nepřemýšlím. Ty prostě přijdou," svěřila se iDNES.cz.

Lucík v roce 2006
"Tahle změna mě vlastně napadla už při natáčení klipu k Markytánce. Mám tam několik zásadních proměn. Pankáč v rudých šatech, baletka, černá dáma v kostele...," vysvětluje Lucie, která k finální podobě svého nového vzhledu dospěla při bloumání v ulicích Londýna. 
"Po příjezdu domů jsem hned frčela do studia fotit. Nešlo to oddalovat," nadšeně vypráví o své proměně, kterou zvěčnila prostřednictvím fotografa Jakuba Ludvíka. Ten byl také první u jejího vzhledu "rozcuchaného vrabčáka."
"Focení s Jakubem je neuvěřitelný! Ateliér má přeplněný nádhernýma černobílýma fotkama a lidem je tam fajn," skládá poklonu svému dvornímu fotografovi  šestadvacetiletá zpěvačka a herečka.
"Účesy střídám hlavně v rolích. Nejradši mám černou paruku v Bratrech Karamazových v divadle Husa na Provázku. A vlasy se navíc mnohem víc ničí gumičkou a culíkem. Takže teď, po těch letech s dlouhým hárem, mají vlastně tak trochu prázdniny," uzavírá svou úvahu o účesech Lucie a dodává, že ji baví se každý den probudit s jiným výtvorem na hlavě.

Lucka odjela posilovat do Paříže

10. července 2010 v 0:27 | Peťula
Tak sem našla starší článek z roku 2007


Lucka
Kdo Lucku zná, dobře ví, že večírkům nijak neholduje. Nepije alkohol, tak proč by flámovala. Přesto nakonec podlehla nátlaku svých přátel a pod názvem Báječná party uspořádala malou oslavu.
Bylo totiž co slavit - její album Bumerang bylo už před půl rokem zlaté, a než ji stihli ocenění předat, stalo se i platinové a dokonce křišťálové. Tak si teď všechny cenné desky převzala najednou.

Posilování s Dostojevským
Jen co Lucka přiletěla z New Yorku, kde natáčela, balila zase hned na cestu do Paříže. Zbyl proto jediný termín, kdy mohli přátelé její oslavu uspořádat. "Odkládali to několikrát, takže už jsem neměla úniku," přiznává se smíchem. Do Paříže odjela na měsíc a půl o velikonočním pondělí.
"Budu tam zkoušet Dostojevského hru Něžná," svěřila se na své party iDNES.cz. "Taky hodně cvičit. Už v New Yorku jsem posilovala, tak na sobě budu pracovat dál," ukazuje Lucka vyrýsované svaly. Není to dlouho, co byla kritizovaná za hubenost, a když přibrala, předhazovali jí to také. "Tak teď budu hubená, ale svalnatá," směje se.


Kmotr zápasil s lahví
Když už Lucku donutili slavit, tak to vzala všechno najednou a pořádně. Přidala k dobru dvě písničky s kytarovým doprovodem a pokřtila i své nové DVD s videoklipy. Kmotra si pozvala opravdu významného, legendárního kanadského herce Nicka Mancuza, který se v Praze neobjevil náhodou.
Natočili spolu jeden nezávislý snímek a právě k němu dodělávali postsynchrony. Jediný problém měl slavný kmotr s otevřením láhve sektu, s níž pár minut zápasil "Nedělal jsem to pětadvacet let," omlouval se herec, který stejně jako Lucka nepije. "Tehdy jsem jich ale otevřel a vypil spoustu," přiznal.

FofrRozhovor s Luckou...

9. července 2010 v 13:45 | Peťula
Lucie
Narozena: 8. 3. 1980
Ráda poslouchám: Foo Fighters, Prodigy, elektropop.
Kde hraji: Pokaždý jinde.
První vystoupení: To už je dávno.
První písnička: Straight Up
Na co hraji: Na klavír.
První písnička pro publikum: Mávnout křídlem s Luckou Bílou.
Oblíbený zpěvový mikrofon: Shure.
Hlasový rozsah: Jak kdy. Miluju alikvotní tóny.

Dá se u nás dnes uživit hudbou?
Lepší je jet na několika kolejích.

Na kterém místě na světě by sis chtěla zahrát?
Na zaoceánský lodi.

S jakými (i nežijícími) muzikanty by sis chtěla zahrát?
S beatboxery.

Jaké by sis pořídila vybavení?
Elektrický bubny.

Na jaký nástroj chtěli tvoji rodiče, abys hrála, a vedeš ke hraní svoje děti?
Děti nemám.

Proč sis vybrala nástroj, na který hraješ?
Housle bych nezvládla.

Cvičíš techniku, nebo jen hraješ a jamuješ?
Stupnice, stupnice...

Jsi samouk?
Jak v čem.

Skočit si teď rozhodně nemůžu

8. července 2010 v 15:35 | Peťula
Článek z časopisu Story z 31.8. 2009

Při čtení následujících řádek možná leckoho napadne, že pro Lucii Vondráčkovou může být tento způsob léta poněkud nešťastným...

Ona sama ale hodnotí zmíněné období slovy: "nebylo to špatný..." A co se vlastně dělo tak neobvyklého? Celé tajemství se nakonec provalilo díky Karlu Gottovi. Když totiž slavil narozeniny, novináři se pídili po informaci, kdo tam nebyl a proč. A tudíž až tehdy, měsíc po lékařském zákroku, ptonikla na veřejnost zpráva o tom, že Lucka podstoupila operaci nohou a čeká jí dlouhá a náročná rekonvalescence. Ta proběhla úspěšně, a tak Lucka v rozhovoru pro Story exkluzivně oznámila novinku, že už opět chodí.

Lucka
Lucko, jak to máte s těma nožkama? Někde čtu, že už nevstanete, jinde, že pokud vstanete, tak rozhodně ne včas, abyste hrála, co hrát máte...
Teď už vstávám a začínám chodit. A fungovat začnu tehdy, až budu úplně fit. Rozhodně nevlítnu na jeviště dřív. Ve čtrnácti hrajete divadlo s horečkou a jdete přes bolest. V devětadvaceti  si dáváte trochu větší pozor. (smích)

Jak se vám podařilo operaci tak dlouho ututlat?
Trochu jsem si to naplánovala dopředu. Den před operací jsem dala do éteru nový videoklip. To odvrátilo pozornost na správnou stranu. A já se pak jen spoléhala na kamarády a na ty, kteří o operaci věděli, že to nikde neřeknou. Povedlo se a moc jim za všem děkuju. Když měl pak pan Gott oslavu narozenin, všichni zkoumali, kdo tam nebyl a proč. Ale to už bylo měsíc po.

Kdo se o vás stará, když jste teď trochu méně obratná...?
Teď už je to fajn. Začínám pomalu chodit, tak si snad už zajdu i na nákup. To bude první meta. Hodně mi pomáhala celá rodinka a kamarádi. Pokud máte někoho v nemocnici, určitě za ním dojděte. Je to veliká pomoc a pacienty to potěší.

Stihla jste během léta nějakou pěknou dovolenou?
Letos to byla taková jedna velká dovolená. Sice jenom na jednom místě, ale nebylo to špatné. Trávím letošní léto v největším klidu, jaký jsem kdy zažila. Bylo mi ale hodně líto lidí, které zasáhly povodně. To je jako zlý sen.

Vzpomenete si na nějakou dovolenou z minulosti, která se vám líbíla opravdu hodně?
Jedna v Řecku. Čekala jsem na výsledky přijímaček na vysokou, bylo mi devatenáct a nevěděla jsem, co mě v budoucnosti potká. Bylo to napínavé. Měla jsem před sebou krásné role v divadle a rozhodovala se, jestli ještě někdy v životě vydám desku.

Vím, že o svých vztazích nemluvíte, ale nedá mi to, abych aspoň nezakroužila kolem. Rýsuje se nějaká láska?
O láskách neumím mluvit. Ty žiju.

Ale proč vlastně své soukromí střežíte tak úzkostlivě? Nezdá se, že byste ve skříni měla schované nějaké kostlivce. A diváci, posluchači a zvláště vaši fanoušci se prostě zajímají o to, jaká je jejich oblíbená hvězda v soukromí.
To oni vědí. Znají mě od mých deseti let. Ani svému nejlepšímu kamarádovi nemusíte všechno říkat. Zná vás, takže pozná situaci i bez ptaní. Já ráda mluvím o práci. Dobrá písnička se stane, pokud míří do duše, součástí svého posluchače. Pomůže mu překonat rozchody, dodá energii a on ví, že v tom není sám. Že možná podobnou věc zažil i ten, kdo mu zpívá. V textech vlastně o svém soukromí mluvím víc, než bych si normálně troufla.

Z rozhovorů s vámi mám dojem, že jste introvert a tak trochu samotář. Jak snášíte případné společné bydlení s přítelem? Vynakládáte velké úsilí na to, abyste se s ním sžila?
Na nic v životě nevynakládám úsilí. Všechno jde postupně. Písničky, lásky, role...Nic nelámu přes koleno a nechávám se překvapovat. Je mi zatím dobře tak, jak žiju teď.

A co přátelé? Hledáte si snadno kamarády?
Kamarádi jsou pro mě hodně důležití. Seznamuju se ráda, ale ty pravé kámoše stejně poznáte, až když řešíte něco zapeklitého nebo když potřebuje jeden z vás podržet a pomoct v nepříjemné situaci.

Jste městský nebo venkovský typ?
Vyrostla jsem v Praze. A mám ráda veliká města. Ale vždycky v nic hledám takové ty tajné ulice a úkryty, kde je hodně stromů a veliký klid. Na vesnici bych asi zase vedla nějaký taneční kroužek a organizovala čaje o páté pro hodně lidí. (smích)

Jak jste na tom s dopravou? Máte řídičák, jezdíte hodně a ráda?
Řídičák mám od osmnácti. Ale nechci auto. Tramvají nebo pěšky jsem všude včas a nemusím řešit parkování. Aut je v Praze moc. Nebudu tím svým přilévat olej do ohně.

Když pominu vaše momentální zdravotní problémy, jakpak to míváte s návratem na jeviště po divadelních prázdninách?
Dva roky jsem prázdniny neměla, protože jsme hráli na Hradě Othella. Byl to můj velký sen, ale byla jsem pak v září zralá na spánek čtrnáct dní nonstop. Jenže začala sezóna. Pak vám ten odpočinek chybí.

A když se jen odpočívá, zapomene se něco? Texty, choreografie...
Ne. Pokud víte, že hrajete představení dál, máte ho v paměti schované až do derniéry. Pak se okamžitě přemaže novými texty, které zrovna zkoušíte. Ale zásadní monology všech her umíte pořád. A někdy vám také dodávají sílu, když jí nejvíc potřebujete.

Zvládnete v divadle to, co dřív?
Chvilku bude trvat, než se zapojím. Musím se nejdřív učit chodit, pak možná zase zatancuju to, co se předtím zvládlo levou zadní.

Kromě toho, že končí divadelní prázdniny, také právě začíná nový školní rok. O vás je známo, že se stále a často vzděláváte, a to nejen u nás, ale i v zahraničí.
Jezdím se učit jazyky s jednou úžasnou jazykovou agenturou. Zatím jsem studovala angličtinu, francouzštinu, němčinu a španělštinu. Teď jsem se pustila do znakového jazyka. A jsem zvědavá, kdy moje oblíbená agentura přijde s jeho výukou v zahraničí. Každá země má totiž jinou znakovku.

Ve kterých jazycích jste zatím hrála?
Divadlo jen ve francouzštině. Ve filmu v angličtině i francouzštině. Ale paní režisérka byla z New Yorku, tak to bylo dvojjazyčné šermování.

A co jste naposledy podnikla v češtině?
Před zdravotní pauzou jsme dokončili klip ke krásné smutné písničce s textem Josefa Kainara. Jmenuje se Skoč si do tý vody. Což teď právě naprosto nemůžu. (smích)

Lucie
CO PODPORUJE LUCIINU NAKAŽLIVOU CHUŤ DO ŽIVOTA?

SPÁNEK
Čím je Lucka starší, tím méně podceňuje odpočinek. Dnes už jej dokonce považuje za velice důležitý.

CESTOVÁNÍ S INTACTEM
"Nejela bych s nikým jiným. Přesně vědí do jaké školy vás posílají, dostanete dokonalé informace, a přestože přijedete do neznáma, je to přesně tak, jak v agentuře slíbíli. Takže se vlastně cítíte jako doma. Pak už se konají jen příjemná překvapení, nikdy naopak. Doporučuji každému, kdo se chce učit jazyky."

KNÍŽKY
Letos u nic v podstatě proležela celé léto. Ovčem i když ležet nemusí, je Lucie zapálenou čtenářkou.

VÁNOCE S RODINOU
Nejužší rodinný kruh tvoří maminka Hana Sorosová, tatínek Jíří Vondráček a mladší bratr David.

STROMY
"Mám sice ráda veliká města, ale vždy v nic hledám takové ty tajné ulice a úkryty, kde je hodně stromů a veliký klid."

Článek s Luckou

6. července 2010 v 11:45 | Peťula
Článek s Luckou

Jak šel čas....

6. července 2010 v 11:43 | Peťula


jak šel čas

Království květin

6. července 2010 v 10:08 | Peťula
8. července na ČT2 bude odvysílána repríza dětského seriálu Království květin.

KRÁLOVSTVÍ KVĚTIN
Belgický spisovatel Maurice Careme je autorem půvabné klnížky pro děti, která se stala předlohou stejnojmenného večerníčku. Natočil jej režisér Josef Lamka podle scénáře Libuše Koutné a Jarmily Turnovské a do značné míry se na něm podílel i autorsky. Seriál se poprvé odvysílal v roce 1993 a byl natočen s živou herečkou, tehdy malou Lucií Vondráčkovou, v kombinaci s krásnými loutkami známé výtvarnice Dagmar Berkové. Hudbu ke Království květin složil Jiří Kolafa. Kamera je dílem Věry Štinglové a Miloslava Žbánka.

Seriál je plný nápadů, fantazie a překvapení. Hlavní hrdinkou je Anička, která byla pozvána Vlčím mákem do Království květin za to, že květinám neublížila. Setkává se s reportérem Růžového plátku, je předvedena před královnu Floru a zažije krásná a napínavá dobrodružství. Nakonec se vyhnula Síni tajemnství, odkud by se už nikdy nedostala k mamince.
V roce 1994 byl večerníček Království květin oceněn na mezinárodním festivalu edukativních filmů pro děti v Japonsku.



Koruna music club

5. července 2010 v 11:00 | Peťula
Koruna music club
Koruna music club
Koruna music club
Koruna music club
Koruna music club
Koruna music club
Koruna music club
Koruna music club
Koruna music club
Koruna music club
Koruna music club
Koruna music club
Koruna music club
Koruna music club
Koruna music club
Koruna music club
Koruna music club
Koruna music club